5. POTNÍ CHÝŠE
AFFARON: ZKUŠENOST S POTNÍ CHÝŠÍ
Do Nementonu u Talcerna jsem přijel asi v 17 hodin. Krátce jsem se seznámil s okolím a osazenstvem tohoto setkání. Potní chýše už byla téměř hotová jen jí přikrýt celtami. Připravili jsme dřevo na oheň, odkryla se zem na ohniště, tak aby se drny daly vrátit zpět.
Asi ve 21 hodin jsme zapálili oheň, ve kterém byly kameny do potní chýše. Rituálem jsme pozvali všechny elementy, aby se podílely na nabití kamenů potřebnou energií. Potom za zpěvu ptáků, šumění listí na všudy přítomných stromech a krásného hlasu bubnů se kameny po několika hodinách rozpálily doslova doběla.
Vstupujeme do již započatého rituálu potní chýše. Vstupujeme do kotle stvoření a prosíme své předky, bratry a sestry o přijetí mezi sebe. Sedáme si do kruhu a po úvodním proslovu přináší Ohnivák (ten co se stará o oheň) kameny z ohně do potní chýše), prvních šest kamenů. Každý vítáme slovy „vítej bratře“. Nikdy jsem ještě nebyl ani v sauně, natož v potní chýši, tak je pro mě vše opravdu nové.
První kolo jsme věnovali Matce Zemi. Za zpěvu Awen a indiánských melodií každý žehná Zemi a vyslovuje prosbu kolektivnímu vědomí, aby lidé pomohli Zemi a přestali jí ničit. Druhé kolo je věnováno blízkým, rodině a dětem. Přivítali jsme dalších asi pět bratrů (tedy kamenů). Než je Talcern polil, vždy přihodil na kameny nějaké bylinky, bohužel si už nepamatuji jaké.
Po tomto kole jsem již odpadl a v tomto kole už ani nezpíval. Když jsem se dostal ven, samozřejmě po poděkování předkům bratrům a sestrám, bylo to jako bych se znovu narodil. Padl jsem na trávu a nechal se polít studenou vodou z blízkého pramene. Vychutnal jsem si tento pocit. Poté se usušil u ohně a šel se převléct. Nevydrželi jsme dva, ale ostatní pokračovali ještě dvě kola. Následoval odpočinek až do rána.
JASMÍNA:
OHEŇ
Oheň je věčný
jen čas se nám nezdá.
Touha požáru je ukrytá u pramene věků.
Tvé oko tam nedohlédne,
jen mysl si vzpomíná,
kde byl stín
a kde ho čas protíná.
Za noci, kde hvězda se k zemi řítí,
ucítíš ten žár, duši tvého žití.